Dnes je pondělí 24. září 2018 a svátek má Jaromír


O NÁS

Obec Pošná se nachází v kraji Vysočina, asi 3 km jihovýchodně od Pacova. Její založení podle údaje na místním starogotickém kostele spadá asi do 12. století. První dosažitelné úřední záznamy v zemských knihách jsou datovány rokem 1369.

K rozhodnutí založit místní sbor dobrovolných hasičů došlo v důsledku častých požárů zaznamenaných v kronikách, při kterých obyvatelé přicházeli o střechu nad hlavou a většinou i o celý majetek. Poslední obrovský ničivý požár je zaznamenán ze dne 23. srpna 1895 o jedenácté hodině večer v jižní části obce. Vítr vanul směrem do vsi a zakrátko lehlo popelem 10 stavení. Hrozilo nebezpečí, že vyhoří i severní část obce, neboť u domů č.p. 8 a 9 za silnicí již hořely ploty. Záchrana přijela s koňským potahem z Pacova, kdy tamní sbor pomohl svojí byť skromnou technikou zastavit šíření obrovské zkázy.

Po těchto smutných a draze zaplacených zkušenostech bylo péčí tehdejšího faráře Šmelinga, učitelů Matějíčka a Paclíka rozhodnuto dne 20. července 1896 založit vlastní sbor dobrovolných hasičů v Pošné. Přihlásilo se 22 členů a prvním velitelem byl zvolen učitel Paclík a starostou Antonín Votápek z č.p. 5. Obec zakoupila ruční dvoukolovou stříkačku a pracovní obleky za 560 zlatých, z čehož 160 zlatými přispěly tehdejší instituce. Přilby, sekerky a opasky věnoval sboru majitel velkostatku Karel Třebický. Záhy následovala výstavba hasičské kolny. Další vybavení jako hadice a ostatní doplňky si sbor pořizoval ze svých peněz získaných z plesů, divadel a darů. Vycházkové obleky, jimž si dříve říkalo čamary, si hasiči pořídili samostatně z vlastních soukromých prostředků. Pracovní oděvy měli hasiči uloženy doma, aby v případě potřeby byly po ruce. Výcviku našeho nového sboru se obětavě věnovali bratři Steidler a Zoubek z Pacova.

První zásah jednotky je zaznamenán 23. července 1903, kdy po zásahu bleskem začala hořet báň místního kostela. Tři odvážní hasiči – Josef Čekal, Václav Hanyka a Felix Pečenka vylezli na věž a za velké námahy a pomoci ostatních se jim podařilo oheň uhasit. Bohužel Josef Čekal si při tomto nadlidském úsilí přivodil těžké zranění, jemuž v krátkém čase podlehl. Dne 7. listopadu roku 1905 prokázal sbor svoji zdatnost při zdolání požáru farní budovy. Jelikož naše první stříkačka byla pouze jednonápravová, byla v roce 1912 dvěma členy sboru Václavem Šimkem – kolářem a Václavem Hanykou – kovářem, vyrobena přední náprava, aby se nemusela zapůjčovat od hospodářů. Po vypuknutí 1. světové války narukovalo z naší obce 64 mužů, mezi nimiž bylo i několik hasičů. Bohužel ne všichni se vrátili domů.

Sbor po válce doplnil své řady a úspěšně rrozvíjel svoji činnost, aby v roce 1921 oslavil 25. výročí založení. V letech 1920 až 1935 pošenští hasiči pomáhali při likvidaci požáru v Leskovicích, třikrát v Proseči při hašení ovčína, stáje a lihovaru. Několikrát opláceli pomoc pacovským kamarádům a to při požáru ve Spálené ulici a Weinerovy továrny. V té době se pošenští hasiči řadili mezi přední sbory pacovského okrsku.

Po vypuknutí 2. světové války byla veškerá kulturní činnost hasičů zakázána. Byly nařízeny stálé noční hlídky v obci a podél zdejší železniční dráhy. Vzhledem k velkému nebezpečí možných požárů byla v roce 1941 zakoupena od firmy Smekal Slatiňany první motorová stříkačka v hodnotě 36 000 Kč a zároveň se rozšířila hasičská zbrojnice. Na sklonku války, 6. května 1945 se sbor společně s okolními, zúčastňuje záchranných prací v hořících a vyvražděných Leskovicích.

V poválečných letech se naši hasiči aktivně zapojili do výstavby protipožárního zabezpečení, obnově kulturního života a zvelebování obce. Počátkem 60. let byla na návsi vybudována protipožární nádrž. V letech 1970 – 1971 se za podpory zemědělského družstva a obce přestavěla svépomocí hasičská zbrojnice. Na podzim v roce 1972 se po celkovém dokončení uskutečnila velkolepá oslava 75. výročí založení sboru. O rok později byl za zbrojnicí postaven stožár na sušení hadic a instalována poplachová siréna.

Dne 13. srpna 1973, krátce před osmnáctou hodinou vypukl obrovský požár panských stodol v místním statku, který obhodpodařovalo zemědělské družstvo. Při skládání píce senometem došlo zřejmě k zajiskření a neštěstí bylo tu. Hašení se zúčastnilo 13 sborů, ale přes veškeré nasazení techniky objekt lehl popelem. Zachránit se však podařilo okolní stáje a přilehlá obytná stavení. Byla plně doceněna nová požární nádrž s dostatkem vody a po celé dva dny spolehlivě pracovala motorová stříkačka z roku 1941.

V důsledku častých ohňů podél železniční trati v jarních měsících a v případě požáru v nových objektech zemědělského družstva, kdy byla nutná doprava vody na větší vzdálenost, zakoupila obec v roce 1974 další moderní motorovou stříkačku PPS-12. Zemědělské družstvo uhradilo novým členům 4 vycházkové uniformy a obec doplnila vybavení do hasičské zbrojnice.

Při výroční valné hromadě v roce 1976 jsme si za účasti široké veřejnosti připomněli 80 let vzniku sboru. Konec sedmdesátých let a léta osmdesátá minulého století proběhla v našem sboru poměrně klidně. Občas jsme hasili v obci či okolí drobné požáry, které se vždy podařilo včas a bez větších škod likvidovat. Prováděny byly pravidelné protipožární prohlídky domů a provozoven.

Pokračovali jsme v tradici pořádání hasičských bálů a pouťových zábav. Uspořádali jsme zájezd do přírodního amfiteátru v Českém Krumlově. V roce 1985 byla provedena svépomocí oprava východní a severní stěny požární nádrže, kterou o rok dříve, při bouřce, poškodil vodní živel. V průběhu let 1986 a 1987 se hasiči pustili do rekonstrukce kulturního zařízení obce, kde odpracovali stovky brigádnických hodin. Bohužel v těchto letech odešla z našich řad věkem část hasičů druhé generace. Dobrou propagací se současně podařilo získat nové nástupce.

Počátkem devadesátých let, po otevření hranic, jsme uspořádali dva zájezdy k našim jižním sousedům. V květnu 1990 jsme s rodinami shlédnout Vídeň a o rok později obdivovali Salzburg a krásnou přírodu v jeho okolí. Na rok 1991 se bohužel váže i jedna velmi smutná událost, kdy 6. července večer zcela vyhořel Domov důchodců v Proseči. Přes veškerou snahu profesionálních sborů z Pacova, Pelhřimova a dobrovolných hasičů z okolí se nepodařilo oheň zastavit. Potěšující však bylo, že se podařilo všech 51 obyvatel a personál včas evakuovat a ihned zajistit náhradní ubytování.

Po několik následujících dnů se dobrovolné hasičské sbory podílely na odklízení sutin. Překvapivě rychle se přistoupilo k obnově a koncem roku 1992 je zámek ke všeobecné radosti moderně zrekonstruován a předán k využití. K roku 1991 se váže i další důležitá událost našeho sboru. Na základě již dřívějšího jednání bylo odsouhlaseno sloučení se sborem Proseč a následně v roce 1994 se připojil sbor Zahrádka. Tím došlo k rozšíření členské základny o 17 osob na celkový počet 42 členů.

Koncem srpna 1995 jsme pomáhali likvidovat požár kolny u prosečské hájovny, která bohužel lehla zcela popelem. Podařilo se však ochránit blízký les. Nedlouho nato hořelo s malou škodou v obecním lese. Další požáry jsme pomáhali zdolat 10. ledna 1996 opět v Proseči, kde hořel zbytek slámy ve stodole Váňova statku. Tentokrát se po včasném ohlášení podařilo objekt uchránit. Dne 26. května asi kolem půl jedenácté večer byl zpozorován požár stodoly ve statku č.p. 32 v Pošné. Díky rychlému a rozhodnému zásahu našich hasičů se stihlo zamezit jeho šíření na obytnou část stavení a s pomocí HZS Pacov jej uhasit. Série záhadných požárů v okolí pokračovala 1. července navečer, kdy byl nahlášen oheň ve starém opuštěném vepříně v Zahrádce, nacházejícího se asi 100 metrů za vsí. Jelikož strop stáje byl rovněž dřevěný, lehl celý objekt zakrátko popelem.

V následujícím roce 1997, počátkem května, odpoledne, byl ohlášen požár hájovny v Proseči. Po příjezdu již byla celá střecha v plamenech a bylo jasné, že to je konec památné Rérychovy hájovny, ve které stejnojmenný hajný ukrýval během 2. světové války uprchlé ruské zajatce. Z objektu zůstaly jen obvodové zdi. Tato sérei záhadných požárů v našem okolí nebyla do této doby objasněna. Následující léta a přechod do nového tisíciletí jsou pro náš sbor celkem poklidné, bez větších nutných zásahů. Občas sice dochází v okolí k drobným požárům, hlavně v lesích. Likvidaci většinou provádí HZS Pacov, kterému na požádání doplňujeme na návsi vodu do cisteren. Ročně provádíme sběr železného šrotu, pomáháme místnímu zemědělskému družstvu při sběru kamene a tím si převážně získáváme potřebné finance na svoji činnost. V roce 2003 si mladí hasiči nechali na zakázku zhotovit nové pracovní obleky v hodnotě 24 122 Kč. Osmi tisíci korunami přispěla obec, zbytek byl hrazen z našeho účtu. Po několika odkladech se v červnu roku 2004 konečně započala generální rekonstrukce hasičské zbrojnice. Stará nízká plechová střecha byla nahrazena včetně krovů novou sedlovou z pálených tašek, vyzděny štíty a nově provedeny venkovní omítky. Do konce září se podařilo provést i nátěry a dílo zdárně dokončit. Celkové náklady v hodnotě 135 tisíc Kč hradila obec, hasiči odpracovali 545 brigádnických hodin. Jako poslední historickou událost sboru je nutné připomenout vznik zásahové jednotky obce v roce 2006, jež byla zřízena na základě zákona a čítá 12 členů. Počátkem roku 2007 bylo členskou schůzí odhlasováno zakoupení dvanácti kusů nových vycházkových uniforem v hodnotě 36 tisíc Kč. V současné době čítá sbor 44 členů a od jeho založení požádalo o členství celkem 158 hasičů. Členství v hasičském dobrovolném sboru bylo v minulosti ctí každé rodiny a často přecházelo z otců na syny. Dnes máme i členy, kteří jsou již čtvrtou generací z rodu.

O vznik kroniky sboru se v roce 1971 zasloužil náš dlouholetý člen, velký pamětník starých časů a pořádků pan Karel Tomšů, který po mnoho let vykonával funkci velitele a hasičského starosty. Díky jeho bohaté paměti a dosažitelným záznamům v obecní kronice se mu podařilo podrobně zdokumentovat průběh historických událostí v našem sboru od jeho vzniku až po rok 1989, kdy předal kroniku svému nástupci, aby nadále zaznamenával probíhající události pro příští generace písmem i obrazem.

Sepsal: Antonín Votápek v roce 2007